Co si my a naši sousedé myslíme a co bychom chtěli v Krhanicích zlepšit.

Již teď jsme pozitivní změnou

Jsem ráda, že jsme se s Proudem 22 zapojili do veřejného dění.


Pozitivní přínos Proudu 22 je už v tom, že se i druhá kandidující strana snaží. Po mnoha letech jsme v Krhanicích dostali do schránek volební program současného vedení obce. Naše aktivita druhou stranu kultivuje. Díky nám nestagnuje na místě.


Přinášíme nový, svěží proud.


Kanalizace - nesplněný sen značné části obyvatel obce.

Fakt, že v obci stále není vybudovaná kanalizace, má určitě své důvody. Na stránkách obce se však k tématu kanalizace, které by jistě zajímalo nejednoho obyvatele, dozvíme doslova toto: „Kanalizace není záměrem obce Krhanice z projekčních a finančních důvodů. Předpokládané úvahy o kanalizaci - jak kanalizaci řešit a z jakých zdrojů ji finacovat - připadá až na rok 2013.“ Rok 2013 není překlep. Je to proto, že zmíněné sdělení občanům k tak palčivému tématu bylo aktualizováno k 30.4.2009. Možná proto je tato informace na obecním webu zařazena v sekci „Zajímavosti“. Zřejmě jsou překážky pro vybudování kanalizace skutečně nepřekonatelné, ale mě mrzí, že ani po 13 letech nevíme, proč je tomu tak a jak dopadly ony úvahy.

Bezpečí mých dětí v naší ulici.

Po celou dobu co zde žiji, mám problém s rychlostí aut v naší ulici. Každodenně zde jezdí auta i více než 50 km v hodině. Několikrát se nám stalo, že jsme museli uskočit autu, které kolem projíždělo, aby nás nepřejelo. I když řidič vidí více dětí na chodníku, nezpomalí a jede v klidu dál. Dále bych ráda chodníky po celé vesnici. Vždy trnu strachy, aby mé děti v pořádku dorazily na vlak anebo ke kravínu. Život v Krhanicích se nám moc líbí, jsme tu spokojení, ale bezpečnost je u nás prioritou.

Dobrý rozvojový plán nad zlato.

V životě je spousta věcí, které lze řešit bez dlouhého plánování a s pomocí intuice, ale rozvoj obce mezi ně nepatří. Rád bych, aby Krhanice investovaly ze svého rozpočtu do kvalitního rozvojového plánu obce. Plánu, k jehož tvorbě budou přizváni nejen místní, ale i odborníci v oborech, jako je architekt, urbanista a další. Dobrý rozvojový plán pomůže rozlišit, které projekty jsou pro obec klíčové, a nemá proto smysl čekat na dotační programy, a které naopak počkat mohou. Zároveň otevírá možnosti dalšího financování potřebného skrze dotační programy pro dobrovolné spolky. Investice do rozvojového plánu se tak vrátí nejen finančně, ale především vyšší kvalitou okolního prostředí a služeb pro všechny.

V Krhanicích se mi nelíbí velké množství projektů, které nejsou ani po několika letech dokončené.

Mám na mysli například zateplení základů a finalizace přístupu do nové přístavby Mateřské školy nebo nedotažené úpravy kolem nových komunikací.

Bezpečná cesta do školy a k vlaku.

Úsek od křižovatky u viaduktu směrem do obce využívá množství lidí a samozřejmě i školáci do školy. Proč i po mnoha urgencích, zastupitelé obce umístili na výše zmiňovaný úsek pouze jeden měřič rychlosti bez širšího konceptu? Čeká se na první “smrťák“, aby se ledy pohnuly?

Zvelebování obce v Krhanicích pokulhává.

Mrzí mě, že za 11 let (co žiji v Krhanicích) není vidět, že by docházelo k jejímu postupnému zvelebování. Vypadá to tu víceméně stále stejně. V jiných obcích si všímám, že se prostředí mění a dochází k okrašlování, často nejen historicky významných částí. Toto v Krhanicích chybí.

Nastavit nový systém třídění odpadů.

Byla bych pro zavést tzv. motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství, díky kterému bude možnost být za tuto každodenní činnost odměněn formou slevy z poplatku (ne formou daru z obecního rozpočtu).

V rodinných domech by bylo možné třídit plast a papír do pytlů, které dostanou občané zdarma, nebo do barevných popelnic s QR kódem. Popelnice i pytle by byly odváženy přímo od domácností.

Zřízením obecní kompostárny by šlo vyřešit nakládání s bioodpady z domácností.

Bezpečně po chodníku.

Rádi s dětmi chodíme k Sázavě. Nejkratší cesta vede po frekventované silnici směrem k nádraží, kde i přes instalovaný radar není ani bezpečný, ani příjemný pohyb, zvlášť pro děti. Přála bych si jednou dostat se po chodníku od nádraží až po kravín. Pro začátek by stačil úsek od dlážděnky k viaduktu.

Záměry a plány obce maximálně zpřístupnit.

Doba covidová uvrhla řadu setkání do online formy. Ne vždy to bylo k dobru věci. V případě komunální politiky toto neplatí. Zpřístupnit rozhodování a správu obce co nejširšímu okruhu občanů má být samozřejmost. Je to cesta, jak nás vtáhnout do obecního dění.

Záměry a způsob jednání obce zajímá nejen občany trvale zde žijící, kteří se z různých důvodů nemůžou účastnit zasedání zastupitelstva. Rozhodnutí obce má dopad i na majitelé zdejších pozemků a nemovitostí, podnikatele a jejich zaměstnance.

Jsem pro online přenosy ze zastupitelstva (s trvale přístupným archivem). Stačí k tomu velmi málo – odhodlání a kamera.

Obec nezapojuje veřejnost do rozhodování o plánovaných aktivitách.

Vadí mi, že vedení obce nezapojuje veřejnost do rozhodování o plánovaných aktivitách. Mám dojem, že se děje spíše opak. Např. přímo participativní rozpočtování přitom není žádná novinka. Zapojení občanů do rozhodování a především získávání jejich názorů by měl být v dnešní době standard.

Jídlo ve školní jídelně se nedá jíst.

Dcerám jídlo nechutná. Já jsem to zkusila a musím jim dat za pravdu. Jídlo pro děti by mělo být nejen nutričně hodnotné, ale také chutné. Provozovatel školy by měl mít nástroje na zajišťování zpětné vazby ohledně spokojenosti s jídlem.

Stydím se za to, jakou máme hlavní náves.

Citlivě kultivovat prostředí by měl být jeden z důležitých úkolů zastupitelstva obce. Hlavní náves u obchodu v Krhanicích však vypovídá o tom, že toto priorita není. Na můj vkus to trvá už dost dlouho - celou dobu, co zde žijeme. Její stav je trnem v oku všech lidí, se kterými o tom mluvím.

Líbí se mi obecní knihovna.

Zasloužila by si však důstojnější, větší prostor, využitelný i pro skupiny občanů mimo výpůjční dobu (čtenářský klub, klub deskových her pro děti i dospělé, seniory, tvořivý klub, přednášky pro veřejnost apod.).

Krajina by měla být průchodná.

Bylo by dobré, abychom se snadno dostali do přilehlých míst a do sousedních obcí pohodlně pěšky. Měli bychom obnovovat staré polní cesty, úvoz a stezky proto, abychom nemuseli chodit po frenkventovaných silnicích a vyhýbat se autům.